Lidé jsou v šoku. Spotřebitelské ceny podle Českého statistického úřadu prý meziměsíčně poklesly o 1,4 %. Nic takového kolem sebe však nevidíme. Při nákupu se naopak zdá, že vše zdražuje, říká ve svém komentáři makroekonom Vladimír Pikora, který v současnosti působí jako hlavní analytik skupiny Comfort Finance Group
Český statistický úřad v cenách zohlednil tzv. Úsporný tarif a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie pro ceny elektřiny. Statistici tak vypočítali, že ceny elektřiny meziměsíčně poklesly o 53,9 %. Tím pokles cen končí. Jiné položky totiž naopak meziměsíčně zdražují. Citelně zdražuje hlavně cukr, který si k cenovce připsal 54 %. Drahá jsou také vejce. Ta proti září zdražila o 27 %.
Zajímavé je, zdražují i takové položky, jako je obuv a oblečení. Tady by tak velké inflační tlaky neměly být. To jsou položky z Asie nedotčené válkou. Zde se projevuje jen zneužití situace. Zkrátka všechno zdražuje, tak proč by prodejci nezdražili i boty, když to zákazník akceptuje. Jinými slovy, zdá se, že se spotřebitelé smířili s růstem cen a jsou ochotni nakupovat i předražené zboží.
Meziroční srovnání: Cukr nad zlato!
Meziročně vzrostly v říjnu spotřebitelské ceny jen o 15,1 %. V září rostly ještě o 18 %. I tady se projevil vliv vládních opatření. Ceny elektřiny meziročně podle statistiků klesly o 38,2 %. Jiné položky ale zdražily. Některé dokonce svůj růst výrazně akcelerují. Nejhorší je růst cen cukru. Ten v září zdražoval jen o 34 % a v říjnu už 105 %.
Zatímco ceny elektřiny vláda pro spotřebitele ve statistice krotí, u plynu to neplatí. Ten je meziročně dražší o 85 % a tuhá paliva zdražila o 67 %.
Zdroj inflace je tedy všude. Už to není jen o cenách energií. Na vině jsou inflační očekávání. Lidé přijdou do obchodu a čekají, že proti minulému měsíci vše zdražilo, a proto z obchodů neodcházejí. Nakupují sice podle statistiky maloobchodních tržeb méně, ale za vyšší ceny. Dokud bude toto pokračovat, růst cen se nezastaví.
Výhled inflace a úrokových sazeb
Očekávám, že v nejbližších měsících se bude inflace pohybovat v blízkosti stávajících hodnot. Během roku 2023 ale zpomalí. V cenách se projeví recese. K tomu se přidá i vyšší srovnávací základna. Předpokládám, že v roce 2023 se průměrný růst spotřebitelských cen bude pohybovat lehce nad 10 %. Varuji ovšem, že tato hodnota je založena na předpokladu, že bude dost plynu. Pokud by byl plyn na příděl, inflace nezpomalí.
Nová čísla jsou vodou na mlýn pro nové členy bankovní rady, kteří systematicky hlasují pro zachování úrokových sazeb na stávajících hodnotách. Se zpomalením růstu cen není třeba zvyšovat úrokové sazby. Očekávám, že ČNB své sazby už nezvedne a nechá je na 7 % až do čtvrtého kvartálu 2023. Pokud bude tou dobou už po válce, otevře se tím prostor centrální bance k poklesu úrokových sazeb.
