Poté, co česká kina pohltila horečka šokujícího příběhu italského impéria Gucci, se na filmová plátna dostává francouzské drama, tentokrát z prostředí módního domu Dior. Na rozdíl od Klanu Gucci, který ukazuje historii slavných majitelů s notnou dávkou luxusu a dekadence, snímek Haute Couture zobrazuje ateliér světové značky Dior v poněkud střízlivějším tónu – z pohledu samotných švadlen.
Ústřední postavou je vedoucí ateliéru Esther, která svůj život zasvětila módnímu domu Dior a nyní se nachází na sklonku své kariéry. Jednoho dne ji v metru přepadne dívka a ukradne jí kabelku. Zlodějku, dvacetiletou Jade, však pronásledují výčitky svědomí, a tak se rozhodne tašku majitelce vrátit. Zkušená Esther je více než vlastním přepadením ohromená šikovností prstů tajemné neznámé. Místo toho, aby zavolala polici, nabídne mladé ženě místo stážistky. Pro překvapení všech brzy zjistí, že Jade je velmi nadaná. Až tak, že by se v budoucnu mohla stát její nástupkyní. Cesta to ale, jak už to u těchto filmů bývá, nebude jednoduchá.
Hvězda i vycházející objev
Herečka Nathalie Baye, která v dramatu ztvárnila vedoucí švadlen Esther, se do prostředí haute couture, tedy vysoké krejčoviny, dostala vůbec poprvé. „Nikdy předtím jsem nebyla přímo v ateliéru, kde pracují švadleny a návrháři. A i teď je to pro mě pořád tak trochu záhadné místo,” vzpomíná na natáčení a přiznává, že sama není dobrou švadlenou. „Sotva dokážu přišít tři knoflíky vedle sebe! Ale na našem povolání mám ráda právě to, jak se herec dokáže schovat za postavu.“
Zatímco Nathalie Baye má za sebou řadu hereckých rolí v desítkách filmů včetně oblíbeného amerického životopisného snímku Chyť mě, když to dokážeš, představitelka mladičké Jade, Lyna Khoudri, zazářila v hlavní roli v dramatu Papicha, který mohli čeští diváci zhlédnout také v rámci karlovarského filmového festivalu. „Na Lynu mě upozornil můj producent Olivier Kahn, který ji viděl ve filmu Papicha. Okamžitě jsem si ji zamilovala. Je naprosto přesná,” uvedla režisérka a scénáristka Sylvie Ohayon, která je ve Francii známá především jako spisovatelka autobiografických románů, včetně knihy Papa Was Not a Rolling Stone, jejíž námět ji posloužil k vytvoření stejnojmenného a zároveň prvního celovečerního snímku.
Pohled do zákulisí
I tentokrát má v sobě Haute Couture zakomponované autobiografické prvky. „Film je kombinací mých prožitků matky, jejíž vztah s dcerou se tak úplně nepovedl, nevlastní matky, která naopak odvedla dobrou práci, a lásky k zemi, ve které žiji,” uvedla Sylvie Ohayon, která kvůli snímku strávila nejen nespočet hodin rešeršemi o módním domu Dior a jeho zakladateli, ale také pravidelně navštěvovala ateliér značky. „Chtěla jsem je zachytit při práci, ukázat, co se skrývá za tou nádherou – že veškerá ta kouzla vytvářejí obyčejní lidé,” popisuje zákulisí z natáčení.
Aby film působil co nejautentičtěji, pomáhala režisérce při práci také odborná poradkyně pro módu Justine Vivien, která přes dvanáct let pro Dior Héritage spravuje archivy módního domu. „Nejdřív mě kontaktovali přímo od Diora, potom předali kontakt Sylvie. Zjistila, že mě pohání stejné nadšení jako ji, a okamžitě jsme si padly do noty,” vypráví Vivien, která fungovala jako poradkyně v otázkách haute couture po celé dva týdny, kdy se natáčelo v ateliéru.
„Občas jsme se u Nathalie Baye scházely dokonce i doma. Přinesla jsem tam různé hedvábné látky, abych jí ukázala, jak například přišpendlit látku na figuríně. Pokusila jsem se jí vysvětlit rozdíly mezi materiály, odlišné struktury, způsob, jakým na těle splývají, pro jaké modely se používají. Už o tom určité povědomí měla, bylo jen třeba ho prohloubit. Mou rolí bylo ji přitom vést a dokázat jí rychle poradit,” přibližuje módní poradkyně, která se v roce 2013 podílela i na vytvoření ikonického modelu z dílny Dior „Francis Poulenc“, který se ve filmu několikrát objevil.