Na začátku dubna 1981 odjel Jiří Schelinger do Bratislavy kvůli natáčení. Manželka Jitka měla původně jet s ním, nakonec ji ale skolila chřipka. O několik dní později už jeho rodina věděla, že se domů nevrátí. Co přesně se odehrálo na bratislavském mostě, zůstávalo dlouhá léta předmětem dohadů.
Jiří Schelinger nebyl žádný uhlazený zpěvák s jedním rádiovým hitem. Měl rád tvrdou muziku, dlouhé večírky a život, ve kterém se příliš neohlížel na to, co si o něm myslí ostatní. Právě takový ho znali také jeho kolegové. V roce 1981 mu bylo třicet a připravoval hudbu, která se měla od jeho dosavadní tvorby výrazně lišit.
Do Bratislavy přijel 11. dubna. V tamním televizním studiu měl natočit obrazový doprovod k písni Což takhle dát si špenát. Po práci se ale nevrátil rovnou do hotelu. Zamířil do vinárny Veľkí Františkáni a večer se protáhl. Podle později popisované verze se seznámil s mladou ženou a jejím přítelem. Společnost se postupně přesouvala městem a nakonec zamířila k Dunaji.
Jeden muž skočil první, Schelinger ho následoval
Tady se jednotlivé vzpomínky a popisy událostí začínají rozcházet. Podle nejrozšířenější verze se objevil muž, který začal ostatní provokovat a vyzývat ke skoku do řeky. Nakonec se sám svlékl a skočil do Dunaje. Schelinger mu podal své věci a vrhl se za ním, ovšem oblečený. První muž se dokázal zachránit, zpěvák zmizel pod hladinou. Jeho tělo se našlo až 7. května poblíž obce Bodíky, tedy téměř měsíc po zmizení.
František Ringo Čech, který Schelingera dobře znal, později přiznal, že si vyčítal, že tehdy nebyl v Bratislavě s ním. V roce 2016 popsal, jak se o tragédii dozvěděl. Zprávu mu měla předat žena, která byla se zpěvákem onoho večera. Čech také vzpomínal, že se na Schelingera často lepili lidé, které od něj jindy odháněl. Tentokrát tam ale nebyl.
Milan Schelinger se pustil do pátrání
Milan Schelinger, bratr zpěvákam se proto pustil do vlastního pátrání. Zajímal se o policejní dokumenty a v roce 2016 se mu podařilo získat celý spis k bratrově úmrtí. Našel v něm výpovědi svědků, pitevní zprávu i fotografie. Některé věci mu sice stále nedávaly smysl, o totožnosti nalezeného muže už ale pochybnosti neměl. Byl přesvědčený, že jde skutečně o Jiřího. Jak se však zpěvák dostal do Dunaje a proč skočil do vody, to se Milanovi objasnit nepodařilo.
Jisté je, že v průběhu let se kolem Schelingerovy smrti nahromadila řada příběhů. Někteří lidé věřili, že zpěvák skok přežil a odešel do zahraničí. Jiní mluvili o sebevraždě nebo o možném zapojení Státní bezpečnosti. Tyto verze se šířily mimo jiné kvůli tomu, že Schelinger v posledních letech tíhl k tvrdšímu rocku a jeho tvorba se vzdalovala běžné normalizační popové produkci.
Jenže pro tvrzení, že ho někdo odstranil, nejsou přesvědčivé důkazy. Stejně tak není podložený příběh o jeho tajném životě za hranicemi. Jeho bratr se po získání policejních materiálů přiklonil k tomu, že Jiří v Bratislavě skutečně zemřel. Otázku, proč a za jakých okolností skočil, tím ale nevyřešil.
Zemětřesení vyšlo až po jeho smrti
Schelinger měl přitom v plánu další hudební kroky. Chtěl se posunout k tvrdšímu rocku, který obdivoval u zahraničních kapel. Pracoval na albu Zemětřesení, z něhož stihl připravit jen část. K dokončení už nedostal příležitost. Nahrávky se později ujal kytarista Miloš Dodo Doležal a v roce 1993 vyšlo album projektu Zemětřesení. Schelingerovy skladatelské nápady tak nezůstaly zapomenuté.
Jeho smrt zasáhla rodinu i kolegy. Milan Schelinger v rozhlasovém rozhovoru vzpomínal, že na bratra čekal v neděli na pivo. Nedočkal se. Až následující den se dozvěděl, co se stalo. „Dodnes zůstalo záhadou, jak se dostal do vody,“ řekl tehdy. A to je na celém příběhu nejpodstatnější. Dnes už se ví, že tělo nalezené v květnu patřilo Jiřímu Schelingerovi. Co ale předcházelo jeho skoku do Dunaje a zda šlo skutečně jen o nerozvážné hecování, zůstává otázkou.
Zdroje: autorský článek s využitím
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/den-vzpominek-na-jiriho-schelingera-226461


