Češi jsou milovníci zimních sportů, do tuzemských i zahraničních horských středisek vyrážejí pravidelně. Se zimními radovánkami jsou ale spojené i nepříjemné úrazy. K těm nejčastějším patří poranění dolních končetin, hlavy nebo zad. Nebezpečí se však nevyhýbá ani očím.
Sníh, vítr i ostré horské slunce mohou zrak ohrozit. Kvalitní sluneční brýle by tak neměly v lyžařské výbavě ve vyšších nadmořských výškách chybět. „Před ostrým horským sluncem je důležité zrak chránit. Sluneční paprsky se odráží od sněhu a mohou zrak potrápit dokonce víc než například pobyt u moře. Sněhová pokrývka dokáže zvýšit hladinu UV záření přibližně o 90 procent na čerstvě napadaném sněhu a o 50 procent na sněhu starším. Oproti tomu zelená tráva odráží jen zhruba tři procenta UV záření. Na horách tedy sluneční brýle neslouží jen jako módní doplněk, ale mají praktický význam. Bez nich lyžaři v lepším případě riskují zánět spojivek, v tom horším i poškození zraku,“ varoval Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.
Oči se vysušují, je třeba ochrana
Za slunného počasí hrozí zimním sportovcům nepříjemná komplikace – silné podráždění očí nazývané sněžná slepota, která vzniká v důsledku nadměrného vystavení nechráněného oka UV záření ve vyšších nadmořských výškách, kde je dávka záření zvýšena odrazem od sněhu. „Projevuje se až po několika hodinách silnou bolestí a světloplachostí. Podstatné je, aby si člověk, kterého sněžná slepota postihne, oči nemnul, mohl by tak totiž rohovku ještě více poškodit. Při podezření na sněžnou slepotu je nutné vyhledat lékaře, ten předepíše anestetika a zklidňující oční mast, která bolest zmírní. Sněžná slepota naštěstí po několika dnech odezní,“ doplnil Pavel Stodůlka.
Na svazích sáhnou po kontaktních čočkách i lidé, kteří je běžně nenosí. Výhodou kontaktních čoček je, že pod lyžařskými brýlemi nijak nepřekážejí. I kontaktní čočky však mají svá rizika. „Při velkých mrazech ve vysokých nadmořských výškách může dojít k otoku rohovky a následnému přimrznutí čočky k rohovce. V českých podmínkách to nehrozí, zato ve vysokohorském prostředí toto riziko existuje. Oči se navíc v takovém prostředí víc vysušují, s čímž souvisí i nedostatečné okysličení rohovky a následný otok. Prvním varováním je, že lyžař vidí barevné kruhy a poté rozmazaně. V takovém případě je nutné co nejrychleji čočky vyjmout a nahradit je dioptrickými brýlemi. Pokud tedy lidé nosí kontaktní čočky na horách, je dobré mít brýle stále po ruce,“ uzavřel Pavel Stodůlka.
Garant textu: MUDr. Pavel Stodůlka