Být vrcholným politikem, který si ve společnosti dělá vážné nepřátele, se nemusí vyplácet. V USA bylo atentátů na prezidenta mnoho, Abraham Lincoln nebo J. F. Kennedy jsou asi nejznámější případy. Tragické útoky se však nevyhnuly ani osobám, které s USA neměly vůbec nic společného. Jaké atentáty dvacátého století tedy pohnuly světem a dějinami?
Všechny oběti atentátů v minulém století vydají na celou knihu. Navíc, kdybychom k tomu připojili i neúspěšné pokusy, které si za cíl vybraly diktátory, prezidenty, sportovce a dokonce dva papeže, jistě bychom se co do počtu stránek mohli měřit s knihou Hledání ztraceného času od Marcela Prousta. Jen někomu se jeho pokus podařilo dotáhnout do kýženého konce, a tak je zajímavé si připomenout, jaké z těchto činů měly na běh dějin největší vliv.
První výstřel světové války
„Žofinko, Žofinko, neumírej! Zůstaň na živu pro naše děti!” To jsou údajně poslední slova následníka trůnu Ferdinanda d’Este, kterého společně s jeho ženou Žofií Chotkovou zastřelil bosenskosrbský politický aktivista Gavrilo Princip roku 1914 v Sarajevu.
Tím v podstatě rozpoutal první světovou válku. Paradoxem celého útoku je, že první pokus ve stejný den nevyšel a zklamaného Principa potkala zbloudilá limuzína s arcivévodou před obchodem s potravinami.
Nabízenou šancí, jak pohnout kormidlem dějin, Gavrilo Princip neodolal. Vypálil dvě rány z poloautomatické pistole. Jedna zasáhla krční tepnu arcivévody Ferdinada a druhá zranila Žofii v oblasti žaludku. Oba nakonec zemřeli, a tím de fakto započala jedna z nejhorších válek lidstva.
Bojovník za nenásilí
Mahátma Gándhí zcela unikátním způsobem vyvedl svůj indický lid z područí vlády Spojeného království. Politik a myslitel se stal celosvětovým symbolem míru a inspirací pro mnohé následovníky. „Oko za oko a svět bude slepý” skvěle charakterizuje jeho nenásilnou filosofii odporu.
Jeho specifická nepolitická politika stála za zrodem mnoha nepřátel. Radikální muslimové, radikální hinduisté, konzervativní Britové či komunisté. Ti všichni měli Gándhího na mušce.
Byť jeho hladovka pomohla uklidnit násilný střet mezi hinduisty a muslimy, byl jen o pár dní později při cestě na pravidelnou modlitbu v Dillí zastřelen radikálním exstremistou Náthurámem Gódsém. „Otec národa” tak umírá 30. ledna roku 1948.
Kennedy s otazníkem
Člověk by chtěl skoro říct, že se jednalo o prokletou rodinu. Po prezidentovi J. F. Kennedym byl totiž zastřelen i jeho bratr a následně několik dalších členů této věhlasné rodiny zemřeli při tragických událostech.
Dodnes je však veřejnosti nejznámější atentát na prezidenta Kennedyho z roku 1963, který se odehrál při návštěvě amerického města Dallas v Texasu. Projížďka v otevřeném cabrioletu mu byla osudovou. Dobře mířené rány ostřelovače za bílého dne zabily jednoho z nejpopulárnějších politiků v dějinách USA.
Šílené záběry pořízené většinou náhodně přihlížejícími občany odhalují zmatek a paniku ženy Jacqueline, která se údajně iracionálně vrhla chytat část manželova mozku.
Dodnes není zcela jasné, jestli byl opravdovým viníkem Lee Harvey Oswald, který měl za sebou výcvik ostřelovače v námořní pěchotě Spojených států. Dva dny po atentátu byl i on zastřelen majitelem nočního klubu v Dallasu Jacob Rubinsteinem.
Pravděpodobně se tak jednalo o dosud neodhalené spiknutí. Atentát na Kennedyho se stal předmětem několika konspiračních teorií a Werrenova komise, která uznala Osvalda za viníka, byla ještě v roce 1966 napadnuta státním návladním Jimem Garrisonem.
Autogram smrti
„Víš, co jsi udělal?” zakřičel na vraha Marka Chapmana vrátný domu The Dakota, kde v té době bydlel zpěvák John Lennon se svojí ženou Yoko Ono, „Jo, zastřelil jsem Johna Lennona.”
Oba se již ten den setkali tváří v tvář. Mark Chapman byl totiž v hloučku fanoušků, kteří žadonili Johna Lennona o podpis. Zpěvák se svému budoucímu vrahovi podepsal na desku Double fantasy a společně se ženou Yoko Ono odjeli do nahrávacího studia.
Před jedenáctou hodinou večerní oba vystoupili z limuzíny, aby se vrátili domů. V podloubí domu The Dakota čekal Mark Chapman se zbraní v ruce, když kolem něj John Lennon prošel, vystřelil na něj rovnou pětkrát.
Smrtelně postřelený Lennon se po pěti krocích zhroutil a upadl do bezvědomí. Chapman byl mezitím zbaven zbraně a bez většího odporu se usadil na obrubník, aby počkal na policii.
V ruce měl knihu Kdo chytá v žitě od J. D. Salingera, které maniakálně propadl. Příslušníkům nekladl žádný odpor a jako jeden z hlavních motivů vraždy byla jeho touha ještě více proslavit už tak známý román Kdo chytá v žitě. John Lennon následkem několika střelných ran umírá po 20 minutách neúspěšného oživování v nemocnici.
Zdroje: jfklibrary.org, britannica.com, history.com, fbi.gov
