V současné době si zcela přirozeně klademe otázku: Je schopná naše civilizace krizi přežít? Ať už se bavíme o epidemii či následnou krizi finanční. Odpověď rozhodně není lehká a mnoho intelektuálů nabídne názory pro a proti. Zatím si můžeme pomoci pohledem do minulosti, protože úplný zánik vyspělých civilizací si dějiny pamatují. Jak například zanikla Římská říše?
Když člověk dosáhne vrcholu, tak následně může přijít jenom pád. Vždy je však otázka, kde se vrchol vyspělosti určitého civilizačního období nachází. V případě našich moderních dějin je to v tuto chvíli velmi složité rozsoudit.
Globalizovaný svět plný zázračných technologií stále stojí na velmi brutálních základech nekompromisního průmyslu, který čerpá hlavně ze zdrojů přírody. Naše civilizace se tak postupně ničí sama a případy, jakými jsou epidemie či dokonce pandemie, jen ukazují, jak je lidstvo doopravdy křehké. Jak tedy zanikaly vyspělé společnosti našich dějin?
Epidemie?
Všechny cesty vedou do Říma. Svého času byla tato říše centrem civilizovaného světa. Z Apeninského poloostrova se vojska rozšiřovala do severní Afriky a zbytku Evropy. Nájezdy barbarů a vysoké daně na podporu armády nakonec celou Římskou říši citelně oslabily.
Tak zní oficiální teorie. Historie Římské říše je přece jenom skrytá v mlze, což nahrává některým netradičním teoriím, které nás z pohledu naší současné situace mohou více než zajímat. Na počátku 20. století přišel britský historik William H.S. Jones s myšlenkou, že v letech kolem 200 př. n. l. Itálii zasáhla malárie, která se následně stala epidemií, jež oslabila sílu celé říše.
Zdevastovaná civilizace tak dostala poslední ránu právě po nájezdech barbarů, kterým se v probíhající epidemii jen těžko bránila. Teorie více méně stojí na unikátním archeologickém nálezu v severoitalském Lignanu, kde se objevil rozsáhlý dětský hřbitov. Podle vědců stojí za smrtí tak velkého počtu děti najednou právě tragická epidemie.
Najdeme podobnosti?
Pád tak vyspělé a bohaté civilizace, jakou byla Římská říše, je samozřejmě dlouhodobý proces a potenciální epidemie či prohrané bitvy jsou poslední kapkou v moři problémů, se kterými si musela tehdejší vyspělá společnost poradit.
Při rozboru hlubších důvodů tak najdeme hned několik paralel srovnatelných s dnešní dobou. S podobnou myšlenkou přišla před několika lety NASA, které podobné téma úplně nepřísluší. Vyjmenovala však několik bodů, které mohou ovlivnit i naši budoucnost. Vědecký tým sestavil pět základních bodů, které dovedly rozvinuté civilizace k pádu a mohou být velkou hrozbou i pro naši společnost.
Vše se tak točí kolem populace, klimatu, vody, zemědělství a energie. Pokud se začnou tyto pilíře fungující společnosti hroutit, začíná se realizovat vážný problém. Když k tomu připojíme fakt, velkou roli hraje také sociální nerovnost, kdy je společnost rozdělena na bohaté a chudé, můžeme si být jisti, že problémů bude přibývat.
Současná situace naší civilizace odhaluje v plné nahotě, jak doopravdy křehcí jsme. Pandemie koronaviru zásadně proměnila svět, jak ho známe. Ať už z bezpečnostního, ekonomického, ale také ideologického pohledu. Budoucnost ukáže, zda jsme se při pohledu do minulosti neměli poučit mnohem víc.
Zdroje: rozhlas.cz, nasa.gov, wikipedia, ekonom.cz
