/KOMENTÁŘ/ „Úsporný tarif snížil srovnávací základnu pro výpočet inflace v závěru roku 2022, čímž uměle navýšil inflaci v závěru roku 2023. Přesto je zřejmý trend, který spočívá v postupném snižování inflace. Rok 2024 přinese další zlepšení. V jeho rámci se inflace přiblíží ke svému cíli, což umožní další snižování úrokových sazeb a růst reálných mezd zaměstnanců,“ říká ve svém komentáři hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Za celý rok 2023 se průměrná míra inflace pohybovala na úrovni 10,7 procenta, což bylo o 4,4 procentního bodu méně než v roce 2022. Rok 2024 by měl přinést výraznější zlepšení, v jehož rámci se inflace vrátí do blízkosti svého cíle ve výši 2,0 procenta. Tím by celá inflační epizoda měla skončit.
Přesto jejím výsledkem bude výrazně vyšší cenová hladina, která se již nevrátí na původní úroveň. Těžkou ránu rovněž obdržely úspory českých střadatelů, které ztratily část své kupní síly.
Prosincová čísla pokles potvrdila
V prosinci 2023 dosáhla meziroční míra inflace na úroveň 6,9 procenta, což bylo o 0,4 procentního bodu méně než v listopadu. Tato statistika byla však ovlivněna úsporným tarifem, který v loňském roce snížil srovnávací základnu. Kdybychom úsporný tarif do výpočtu inflace nezahrnuli, cenový růst by dosahoval úrovně 4,2 procenta.
Prosincová čísla potvrdila trend postupného poklesu inflace. Z meziročního pohledu například klesly ceny polotučného mléka o 28,3 procenta, ceny sýrů a tvarohů o 5,4 procenta či ceny vajec o 30,3 procenta. Naopak vzrostly ceny vodného o 16,3 procenta, ceny stočného o 26,9 procenta či ceny tepla a teplé vody o 24,2 procenta.
Při meziročním srovnání evidujeme v prosinci růst ceny elektřiny o 142,4 procenta. Tento astronomický pohyb však neznamená, že by lidem skokově narostla cena za kilowatthodinu elektrické energie. Pouze se projevil statistický efekt úsporného tarifu, kdy lidé v loňském roce obdrželi státní podporu, kterou letos již nedostali.
Autor komentáře: hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček
