Pestrobarevný rozjásaný socialistický pop zásoboval hitparády nekonečnou dávkou písní. Ploužáky, taneční disko rytmus, ale také moudré pojednání o životě obyčejného člověka. Československá hudební produkce osmdesátých let měla opravdu všechno. Na jaké skladby dodnes koukáme s otevřenou pusou?
Je to přirozené, že generační změna přináší zásadní nepochopení. Najde se však mnoho pamětníků osmdesátých let, kteří si při pohledu na tehdejší hitparádu připadají jako lidi z jiné planety.
Kdo měl to štěstí a z dovolené v Jugoslávii si přivezl nějakou desku ze západní hudební produkce, musela ho československá scéna mučit už při prvních tónech nebo vteřinách velmi prazvláštních videoklipů. S odstupem se samozřejmě většina věcí jeví zvráceně, ale proč se nepodívat na nejbolestivější kulturní momenty osmdesátých let hezky píseň po písni.
Neodolatelný Sagvan
Československý Španěl, jižanský tip Sagvan Tofi uhranul svým vzhledem a jménem nejednu dívku a ženu v pokročilejším věku. Rebel bez příčiny se totiž nebál lyricky filosofovat po večírku nad tím, jak jsou někdy touhy prchavé a lež prostě není pravda.
Ve skladbě večírek ho tyto dvě myšlenky rozezlily natolik, že jeho hněv nespravedlivě odnesly pečlivě vyskládané židle u bazénů. Neodolatelně rozepnutý poslední knoflíček džínové košile už je definitivně v československém rybníčku spojen pouze s kamarádem do deště. Sagvan Tofi samozřejmě posluchače nešetřil a kuráž jim dodal i písní Dávej ber, která nesmazatelně patří k filmu s Lukášem Vaculíkem. Tato dvojice prostě k osmdesátým letům patří a zapomenout ne ně nelze, i kdyby se člověk hodně snažil.
Neposlušná Bílá
Sluníčková vždy usměvavá s milující Lucie Bílá nebyla vždy takovou, jakou si ji pamatuje za posledních třicet let postkomunistické kariéry. Drsný hlas, popové melodie a plyn z trouby jsou až následující vývoj v kariéře, která se rozehrála v osmdesátých letech. Jeden z prvních hitů byl v rytmu diska. V roce 1985 totiž z éteru zněly její Neposlušné tenisky, které tak rády tancovaly a Lucie Bílá s nimi, byť jsou její kroky poněkud nepřirozené a nenapovídají tomu, že by se v jejím případě jednalo o výbornou tanečnici. Parta kluků v šedivých teplácích však její nedostatky vykompenzuje salty a pokusy o breakdance.
Moudrý chlapík
Řidič, ten tvrdej chleba má. I socialismus potřeboval svůj country moudrý příběh z úst muže, kterému můžeme na první pohled důvěřovat. Ladislav Vodička jím bezesporu byl. Pokud bychom v osmdesátých letech hledali největšího odborníka na součástky automobilu, byl by to právě tento šedivý muž v saku s kapelou v zádech.
Český Johnny Cash se na rozdíl od svého amerického předobrazu věnoval opravdu důležitým věcem, třeba, jak tvrdou svačinu má řidič, který všechny ty kousíčky auta musí znát. Hit osmdesátých let, kterého se chytne každý kdo rád cestuje sice vznikl na převzatou americkou melodii, ale to mu nic neubírá na československé originalitě.
Zdroje: dvojka.rozhlas.cz, retromania.cz, denik.cz
