V 228. den „dobytí Kyjeva za tři dny“ a v druhý den modliteb za zdraví Putina vybuchly nálože na Kerčském mostě, který spojuje okupovaný Krym s Ruskem. Nevím, jaký vliv to bude mít na zdraví jediného člověka na Zemi, kterému miliardy lidí nepřejí žádné zdraví, ale škody Putinova režimu je obtížné hodnotit.
V tomto případě se jedná o Putinovu nejdůležitější stavbu z hlediska reputace i financí. Ekonomicky nesmyslný projekt, který Putinův přítel a spolupracovník Arkadij Rotenberg postavil za čtyřnásobek skutečných nákladů, odráží celý obsah putinismu.
Ale já to neberu tak vysoko ani hluboko a omezím se na několik praktických úvah na toto téma. Vzhledem ke zvláštnímu postavení byl tento most prohlášen za inovativní a jedinečný a chráněný Kremlem. To Rusům vtloukal do hlavy celý tým kremelských propagandistů. Ale bylo to skutečně tak?
Výběrové řízení v podstatě nebylo
Když vyvstala potřeba tento most urychleně postavit (racionální úvahy přirozeně pominu), všechny standardní postupy byly zavrženy. Při realizaci takových staveb se vždy vypisují výběrová řízení na koncepci a návrh. Ta se ovšem v zásadě nekonala. Žádná mezinárodní strojírenská společnost se na něm ze zřejmých důvodů kvůli sankcím nemohla podílet. A jediný podnikatel v Rusku, který to mohl udělat, Oleg Šišov, který má největší zkušenosti se stavbou mostů v zemi, byl v té době ve vězení za vykonstruovaný případ. Jeho dítko, společnost Mostovik, bylo zničeno a rozkradeno, a to i Putinovými přáteli.
Proto byl vybrán ten nejjednodušší, nejhloupější, nejzastaralejší a nejnevhodnější projekt. Jeho jedinou předností bylo obrovské množství podpěr, do kterých se muselo vložit nepředstavitelné množství kovu a betonu, ukrytého na mořském dně. Tím už se ale nechci dále zabývat.
Obrázky bez obsahu
Nyní k druhé straně problému. V první etapě dokončený most slavnostně otevřel sám Putin na nákladním voze Kamaz v květnu 2018. Světu byla údajně předvedena nějaká inovace. Ve skutečnosti to znamenalo, že každý kompetentní inženýr věděl, že se jedná pouze o hezké obrázky bez obsahu. Skutečnost je taková, že podle zákona o technických náležitostech a dalších předpisech byl Krymský most povinen mít SMIS (systém monitorování inženýrských systémů) a jeho přílohu SMIC (systém monitorování inženýrských staveb).
V praxi to však bylo daleko zajímavější. V létě 2017 jsem se v Izraeli setkal s podnikatelem blízkým kremelským kruhům OPG (zkratka pro kriminální a mafiánské skupiny v Rusku, tvořené často zkorumpovanými státními úředníky a příslušníky silových složek). Jelikož jsem nechtěl sdílet osud Olega Šišova, byl jsem nucen opustit Rusko a moje firma byla rozvrácena, mimo jiné v zájmu Putinových obchodních inženýrů z předměstí Sankt Petěrburgu.
Platba až po realizaci projektu
A v průběhu rozhovoru mi byla učiněna nabídka na realizaci projektu dopravně-bezpečnostních systémů pro Krymský most. Cena zakázky činila přibližně 6 miliard rublů. Ale s jednou podmínkou. Platba bude provedena po realizaci projektu. Rotenberg za to osobně ručí. Samozřejmě jsem se zasmál a odmítl.
Na konci roku se objevily oficiální informace, že nebyly vypracovány ani žádné dopravně bezpečnostní projekty atd. V důsledku toho byl most spuštěn bez zmíněných příslušných systémů v tzv. ručním režimu. Nepochybuji o tom, že prostředky určené na tento projekt byly nakonec vyčerpány. Správu peněz měl na popud Putinových blízkých přátel na starosti úředník jmenovaný na Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv. A existují pochybnosti o tom, že práce byla provedena. V každém případě byly prováděny nelegálně společnostmi, které k tomu neměly žádná zákonná oprávnění.
Výsledek je jasný. K vyřazení mostu tohoto typu stačí zasáhnout dva šikmé body. Spoje mezi oblouky a průvlaky. To se nestalo. To, co se stalo, však svědčí o neexistenci zákonem předepsaných systémů, protože ty by nedovolovaly umístění výbušnin na pilířích, nekontrolovaný přístup k pilířům mostu nebo vjezd vozidel se zakázaným nákladem na most. U mostu je tedy vše jasné. Válka také nakonec skončí a Ukrajina zvítězí.
Kremelská OPG se ovšem zapsala a ještě zapíše do historie. A kolik zfušovaných mostů, plynovodů a dalších zařízení postavených Timčenkem, Rotenbergem a jim podobnými putinovskými oligarchy je po celém Rusku, si ani nelze představit.
Autor komentáře: Vitalij Ginzburg, ruský podnikatel žijící v České republice
