Praktici musí mít větší pravomoci v léčbě chronického selhání srdce, ledvin nebo cukrovky. Shodli se na tom čeští, slovenští a polští praktičtí lékaři, kteří se v březnu sjeli do Prahy, aby řešili, jak vlně pacientů s těmito chorobami čelit. Postkomunistické země totiž trápí výrazně vyšší počty pacientů s nemocným srdcem či ledvinami než země západního bloku. Praktici ze Slovenska, Polska a ČR vidí řešení ve větších investicích do prevence a ve včasném záchytu nemocí.

Srdeční choroby patří zejména ve vyspělých zemích mezi nejčastější příčiny smrti. Ze všech úmrtí připadá asi 32 % právě na onemocnění srdce a cév. K nejrozšířenějším příčinám se řadí vysoký krevní tlak a dyslipidémie. Pokud však dodržíme zásady zdravého životního stylu a pravidelně absolvujeme preventivní prohlídky lze riziko onemocnění srdce a cév výrazně snížit.

Parkinsonovou nemocí, závažným neurodegenerativním onemocněním, trpí v Česku více než 50 000 lidí. Nedá se zcela vyléčit, ale existují způsoby, jak výrazně zmírnit její projevy. Pomáhají i technologie, jednou z nich je Hluboká mozková stimulace (Deep Brain Stimulation – DBS). Moderní metoda stimuluje jádra hluboko v mozku, výrazně potlačuje ztuhlost, zpomalení a třes. V Česku je dostupná už více než 25 let a pomohla více než tisícovce pacientům.

Začíná plíživě a prvotní příznaky, jako je pobolívání břicha, únava nebo hubnutí, nejsou pro většinu lidí varovným signálem, že se může jednat o vážnější onemocnění. Řeč je o Crohnově chorobě, která patří mezi idiopatické střevní záněty (IBD). V Česku trpí touto nemocí desítky tisíc lidí, správně ji označit ale často trvá i měsíce.

Atraktivní opálení, které však může přinést trvalé následky. Pravidelné vystavování pokožky silnému slunečnímu záření vám může způsobit komplikace do konce života. Výskyt rakoviny kůže neustále stoupá, jen v Česku se ročně jedná o 33 tisíc případů. Jaká rizika vám hrozí při dlouhodobém pobytu na slunci a proč je třeba se pravidelně a kvalitně chránit?

Dětská psychiatrická péče už několik let naráží na své limity. Přibývá dětí, jež trápí úzkosti a deprese, mnohdy provázené poruchou příjmu potravy nebo sebepoškozováním. Chybí však odborníci, kteří by se jim mohli věnovat. Dostat se do péče psychiatrického lékaře trvá průměrně 5–6 měsíců. Zoufalí rodiče proto často kontaktují více psychiatrických ambulancí, obrací se na pohotovosti nebo hledají pomoc u praktiků.