6.2 C
Prague
Sobota, 24 února 2024, 12:02
- Reklama -
DomůOsobnostiKrevních nádorů přibývá, může za to stárnutí a špatná imunita

Krevních nádorů přibývá, může za to stárnutí a špatná imunita

Krevních nádorů v Česku neustále přibývá. Každou 1,5 hodinu řeší lékaři nový případ pacienta s tímto typem rakoviny. Díky moderním lékům a novým metodám přežívá čím dál více nemocných. Chybí ale zdravotní sestry a další odborníci, kteří se o hematologické pacienty starají.

Stejně tak přestává stačit kapacita lůžkových zařízení. S tímto problémem se lékaři nepotýkají jen v tuzemsku, ale v celé Evropě. Jaké výzvy před českou a evropskou hematologií stojí, řešilo téměř 600 odborníků – lékařů, vědců, ošetřovatelů, pracovníků laboratoří na své lednové akci – Hematologie 2024 v Praze.

„Každoročně diagnostikujeme více než 5 000 různých druhů leukemie, lymfomů, myelomů a dalších hematologických nemocí. Počet nových pacientů roste přibližně o 2,5 % za rok. Přičítáme to stárnutí populace, protože nádory se vyskytují ve stále pozdějším věku. A také častějším poruchám imunity,“ říká prof. MUDr. Marek Trněný, CSc., přednosta I. interní kliniky – kliniky hematologie 1. LF UK a Všeobecné Fakultní Nemocnice v Praze.

Co lékaři umí vyléčit?

Zatímco rakovina krve se vyskytuje čím dál častěji, úmrtnost na hematoonkologická onemocnění v posledních desetiletích stagnuje (za 30 let vzrostla o 1,1 %), u některých diagnóz dokonce klesá. To znamená, že v Česku přibývá lidí, kteří se s nemocí léčí – v posledních 30 letech téměř čtyřikrát. „Nejvíce to pozorujeme například u chronické myeloidní leukemie, u níž vzrostla šance na 5leté přežití téměř o 40 %, nebo u non-Hodgkinových lymfomů – o 20 %. U tohoto typu lymfomu dnes umíme vyléčit více než 80 % pacientů, díky obrovským pokrokům v terapii, kterou máme k dispozici,“ vysvětluje prof. Trněný.

Stejným tempem však nerostou počty zdravotníků, kteří se o pacienty starají, ani kapacity zařízení, kde nemocné léčí.

„Máme velmi dobře fungující, ale často přetížená centra specializované hematologické péče (HOC). Situaci by pomohlo, kdyby se o stabilizované pacienty mohla starat tzv. pracoviště rozšířené hematologické péče, kterých je nyní v Česku celkem 10. Do budoucna bude snaha ukotvit centra rozšířené hematologické péče ve Věstníku MZ ČR. Tento věstník definuje pouze centra HOC a pak hematologické ambulance, nic mezitím. Pokud by se podařilo pracoviště rozšířené hematologické péče jasněji legislativně zařadit, odlehčilo by to systému a pomohlo pacientům, aby měli lépe dostupnou péči,“ říká prof. MUDr. Žák Pavel, Ph.D., předseda České hematologické společnosti ČLS JEP.  Příkladem je podle něj Karlovarský kraj, který nemá centrum rozšířené hematologické péče a pacienti tak musí dojíždět do HOC v Praze nebo Plzni. „Typickým příkladem nemoci, kterou by centra rozšířené hematologické péče mohla převzít, je chronická myeloidní leukemie, jež se dnes léčí tabletami. Pacienti se obvykle dostanou během jednoho až dvou let od diagnózy do stabilizovaného stavu, a mohou tak být nadále sledováni jinde. Dalším příkladem může být i chronická lymfatická leukemie,“ dodává prof. Žák. 

Jaké jsou rizikové faktory?

V ČR v současnosti funguje osm HOC pro dospělé a dvě pro děti a v nich se nyní soustředí nejkomplikovanější a nejnákladnější péče. „S nedostatkem kapacit bojuje dle mých informací většina hematoonkologických center v Praze. Jen u nás bychom potřebovali zvýšit kapacitu o 15–20 %. Snažíme se tento stav postupně narovnat,“ popisuje prof. MUDr. Petr Cetkovský, Ph.D., MBA, ředitel Ústavu hematologie a krevní transfuze. Minimálně o 30 % méně zdravotních sester, než by bylo třeba, je podle profesora Trněného na hematologické klinice ve VFN. „Péče o pacienty s hematoonkologickým onemocněním je velmi náročná a specializovaná. Při současném stavu jedné zdravotní sestry na osm lůžek je to dlouhodobě neudržitelné,“ doplňuje prof. Trněný.

Čeští hematologové nejsou v této situaci sami, stejné problémy řeší jejich kolegové po celé Evropě. Podle prezidenta Evropské hematologické asociace, prof. Antónia Mediny de Almeidy roste počet pacientů s rakovinou krve i kvůli tomu, že léčbu solidních nádorů přežívá čím dál více lidí. „Kromě věku jsou rizikovými faktory pro vznik krevních chorob předchozí chemoterapie a radioterapie,“ uvádí prof. Almeida. „Poskytování zdravotní péče v Evropě je třeba řešit průřezově. Nejenže dochází k přílivu pacientů z mimoevropských zemí, ale také k nárůstu incidence v důsledku stárnutí. Proto je nutné přizpůsobit naše zdravotnické služby tak, aby se s touto zvýšenou zátěží vypořádaly. Nejenže je třeba vyčlenit více zdrojů a pracovních sil, ale také výrazně vzdělávat o nemocech, které se v zemích, kam se migranti stěhují, běžně nevyskytují.“

Na nemoci krve v Česku ročně zemře asi 2 000 lidí.

Garanti textu: citovaní lékaři

PODOBNÉ ČLÁNKY

NEJČTENĚJŠÍ

- Reklama -
Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů