Údolí králů v Egyptě patřilo na začátku 20. století mezi nejprobádanější archeologické naleziště. Už téměř nikdo nevěřil, že v této lokalitě lze najít další významný posmrtný chrám egyptského krále. Jeden Angličan se však nevzdal a budoucímu nálezu věnoval několik let a také neuvěřitelnou sumu peněz. Byl odměněn. Nakonec totiž vstoupil do Tutanchamonovy hrobky.
Poslední výkop. Ne, není tu řeč o fotbalovém utkání, ale o ultimátu, které slyšel anglický archeolog a egyptolog Howard Carter od svého movitého sponzora lorda Carnarvona. Ten totiž z pozice amatérského nadšence investoval do hledání v oblasti Údolí králů dlouhých třináct let. Povedlo se a právě poslední akce dnes slavného anglického archeologa spustila řetězec neuvěřitelných objevů a událostí.
Nevýznamný faraon
Ultimátum z roku 1922 zafungovalo a samozřejmě také notná dávka štěstí. Jeden z kopáčů totiž odhalil malou vypouklinu. Když se pustili do práce, nakonec se jim odhalilo strmé schodiště, na jehož konci byly zapečetěné dveře. O tom, co je za nimi na schodišti, nebyla žádná stopa, ale Howard Carter bleskurychle povolává svého mecenáše s tím, že se vše podařilo. Bylo zvykem, že se ten, kdo celý výkop sponzoruje, účastní také odhalení.
26. listopadu roku 1922 se tak za jeho přítomnosti udělala do dveří štěrbina, kterou Carter nakoukl baterkou dovnitř. Sám celou situaci popsal v deníku takto: „Viděl jsem zvláštní směsici pozoruhodných předmětů navršených na sobě, když se mě lord Carnarvon zeptal, jestli něco vidím, odpověděl jsem, že ano a je to úžasné.”
Byla tak oficiálně odhalena hrobka nikterak historicky ne zvlášť významného faraona Tutanchamona, kterého Carter hledal dlouhých třináct let. K samotnému sarkofágu se však objevitel dostal až o tři roky později. V čem je tento archeologický příběh tak unikátní?
Smrt a zlato
Důvodů, proč se tým Howarda Cartera dostal k samotné mumii Tutanchamona tak pozdě, je hned několik. Hlavním důvodem bylo velké množství vzácných artefaktů, které se rozkládaly na prostoru čtyř místností. Všechny úžasné a tisíce let uschované předměty prošly poctivým studiem a následnou evidencí. Než se však archeologové propracovali k samotnému sarkofágu, nastaly i vnější problémy, které šlo jen těžko předpovídat.
Jeden z nich dokonce celý nález na rok uzavřel. Jednalo se o diplomatické spory mezi Egyptem a Velkou Británií. Kromě toho, že objevení hrobky Tutanchamona přineslo na světlo obrovské množství úžasných předmětů, nastaly i poněkud nadpozemské problémy.
Jen několik měsíců po odhalení hrobky totiž záhadně zemřel lord Carnarvon v hotelovém pokoji v Káhiře. Tamní tisk začne rozvíjet senzační teorii – zemřel v důsledku “faraonovy kletby”. Ta zcela konkrétně zní takto: „Ti, kteří vkročí do této posvátné hrobky, budou rychle navštívení křídly smrti.” Novináři si začnou skládat i další záhadné úmrtí, které dávají do kontextu odhalené hrobky. Jeden ze zemřelých byl také Jay Gould, jenž navštívil toto egyptské posvátné místo zemřelého faraona. Stejně tak záhadně zemřel jeden z kurátorů muzea, jenž popisoval nalezené předměty.
Nic z toho však nezastavilo Howarda Cartera a už vůbec ne smrt. Nakonec se po dlouhé době od odhalení opravdu dostává k sarkofágu, jenž je uzavřený ve čtyřech vrstvách různých rakví, kdy poslední z nich je celá ze zlata. Odhalil tak světově nejznámější archeologický předmět pocházející z Egypta, kterým je Tutanchamonova maska.
Z neznámého vědce se stal doceněný a slavný archeolog, který zemřel až o několik let později ve svých 64 letech na rakovinu. Domnělá kletba se ho tak evidentně netýkala. Mnozí spekulují, že za tím je schovaná upřímná láska k Egyptu, kterou vůči zdejší historii cítil od svých mladých let.
Zdroj: bbc.com, nationalgeographic.com, history.com
