„Západní země zavedly cenový strop na ruskou ropu přepravovanou po moři. Cenový strop na úrovni 60 dolarů za barel je blízko tržní ceně, takže je vysoká šance, že mnoho zemí ho bude akceptovat,“ říká v komentáři analytik BHS Timur Barotov.
Instituce cenového stropu na dovoz ruské ropy představuje nejrazantnější intervenci na jejím světovém trhu. Na základě rozhodnutí rady EU ze 6. října 2022 se zakazuje celosvětově mořská přeprava ruské ropy (od 5. prosince 2022) a ropných produktů (od 5. února 2023) třetím zemím a poskytování s tím souvisejících služeb. Výjimku stanovuje tento zákaz jen pro ropu a ropné produkty, které se nakoupí pod cenovými stropy, jež EU stanoví ve spolupráci s tzv. Koalicí cenového stropu (G7 a Austrálie). Společnosti Koalice a EU tak nově od 5. prosince 2022 nesmějí dovážet ruskou ropu a ani se podílet na podnikatelské aktivitě zahrnující ruskou ropu (např. poskytovat služby), pokud se neprodá pod úrovní 60 dolarů za barel. Cenový strop je stanoven minimálně 5 procent pod průměrnou tržní cenou v daném období a bude každé 2 měsíce obnovován v závislosti na politických a ekonomických okolnostech.
Nezůstane jen u ropy
Cenový strop sníží výnosy Ruské federace z exportu ropy a zamezí extrémním výkyvům cen pohonných hmot. Cenový strop bude pravděpodobně stanoven i pro ropné produkty původem z Ruské federace, který se uzákoní 5. února 2023. Rada EU stanovila výjimku v případě nutné potřeby, která umožňuje nerespektování cenového stropu v případě, že by to mohlo mít výrazný dopad na lidské zdraví a bezpečí, životní prostředí či řešení přírodních katastrof. Je na místě poznamenat, že tento strop na dovoz ruské ropy a ropných produktů se týká pouze mořské přepravy, která tvoří 2/3 celkových importů, a nikoliv přepravy ropným potrubím po souši.
Efektivita těchto opatření je velmi nepředvídatelná, neboť se jedná o bezprecedentní politiku. Například podle Ukrajiny je cenový strop moc vysoko, neboť se tržní cena ruské ropy pohybuje jen v těsné blízkosti stropu a sice kolem úrovně 65 dolarů za barel. Ruská ropa navíc nachází útočiště v Číně a Indií, které od počátku roku zvýšily import. Objem exportované ropy se tak zmenšil, ale nikoliv kriticky. Rusko určitě pocítí, že ropu musí prodávat za výrazně nižší cenu svým čínským a indickým partnerům.
Představitelé Ruské federace opakovaně vyhrožují, že zastaví export ropy do zemí, které se rozhodnou implementovat cenový strop. Zamýšlená efektivita cenového stropu tak mimo jiné spočívá i v dominanci koaličních států a států EU na trhu pojišťovacích služeb. Přes 90 procent přepravovaného mořského nákladu využívá pojišťovacích služeb západních společností. Díky tomuto faktu by měla teoreticky přistoupit na zavedení cenového stropu většina zemí importujících ruskou ropu, kterým jinak budou vypovězeny přepravní a s tím související služby poskytované západními státy.
Rusové si z toho moc nedělají
Cenový strop stanovený na úrovni 60 dolarů za barel je konzervativní a pouze zhruba o 8 procent níž, než je tržní cena. Takto stanovený strop umožňuje ruským exportérům udržet si zajímavé marže, aniž by to ovlivnilo jejich motivaci k exportu ropy. Vzhledem k malému cenovému rozdílu se předpokládá, že krátkodobý účinek tohoto opatření nebude extrémně silný. Cenový strop bude revidován s možností snížení stropu počínaje polovinou ledna 2023. Jakákoliv revize bude vyžadovat odsouhlasení zeměmi EU, G7 a Austrálií. EU a Koalice dále vyzvaly ostatní státy importující ruskou ropu, aby se přidaly a taktéž zavedly cenové stropy ve vlastním zájmu.
Rusko by na to mohlo reagovat tím, že by se mohlo pokusit o vybudování vlastní přepravní flotily a vytvoření náhrady za evropské finanční služby. Nejedná se však o snadný a v krátkém čase splnitelný úkol. Reakci jsme již mohli zaznamenat od kartelu OPEC. Ten nebude zavádět nové změny v produkci ropy. Členské státy kartelu tedy budou nadále pokračovat v avizované redukci produkce ropy jen o 2 miliony barelů za den až do konce roku, což odpovídá zhruba dvěma procentům světové poptávky.
