Ivana Neuvirthová (60 let) byla vždy zdravá, aktivní žena, a myslela si, že se její život nemůže změnit. Zhruba před třemi lety však zažila masivní krvácení a po několika vyšetřeních vyslovili lékaři šokující diagnózu.
„Šlo o karcinom vaječníku se zasažením dělohy, celé břišní dutiny a uzlin v hrudníku a v tříslech. Když jsem slyšela celý seznam nálezů, měla jsem pocit, že se už nenadechnu,“ vzpomíná na první střet s onkologickým onemocněním. Následovala informace, že nález je na úrovni 4. stupně, tedy neoperovatelný. Konzilium lékařů mělo rozhodnout, zda bude následovat paliativní léčba, nebo ještě zkusí chemoterapii.
Kombinovaná léčba
Ivaně se zhroutil svět: „Bylo mi zle, nemohla jsem spát, jíst a vůbec jsem nevěděla co mám dělat. Nechtěla jsem vidět vnoučata ani děti, protože když jsem je měla před očima, myslela jsem na to, že za pár měsíců tady nebudu. Nemohla jsem tuto informaci v sobě zpracovat.“
Lékaři však v průběhu týdne rozhodli o zahájení léčby chemoterapií kombinovanou s biologickou léčbou. Už to byla zpráva, která ji vrátila do života. Sílu jí dodal její muž, maminka a celá rodina. „Nutili mě k normálnímu životu – cvičit a jezdit na kole. Dokonce jsem na konci šesté řady chemoterapie absolvovala 23 kilometrový výšlap po Křivoklátsku.“
Jsem vděčná Bohu
Další nadějí bylo následné vyšetření na PET CT, které prokázalo, že se progrese zhoubného bujení zastavila – natolik, že bylo možné přistoupit k operaci. „Nikdy bych si nedokázala představit, že se budu těšit na plánovanou těžkou operaci,“ vysvětluje Ivana a dodává, že v průběhu roku následovaly tři rozsáhlé chirurgické zákroky. Doprovázely je komplikace s dlouhými hospitalizacemi a velké vyčerpání s poklesem váhy na 47 kilogramů.
Vše pokračovalo pomalou rekonvalescencí, ale díky ošetřujícím lékařům, sestřičkám a hlavně podpoře rodiny se její stav stále lepšil a síla se vracela. „Jsem vděčná Bohu za to, že mne přivedl právě do rukou lékařů onkogynekologického centra VFN v Praze. Všem ženám, které onemocní, bych chtěla vzkázat, aby se nevzdávaly a podstoupily léčbu, která jim může zachránit život. Také bych chtěla požádat všechny ženy, aby nepodceňovaly preventivní prohlídky, snažily se naslouchat svému tělu a nebály se svěřit svému lékaři i s malými problémy, které jsou podle nich nevýznamné,“ povzbuzuje na závěr.
