Některá povolání vnímáme jako přínosná a prestižní, u jiných oceňujeme jejich nezbytnost, dalších si nevážíme, i když jsou užitečná. Vnímání prestiže jednotlivých povolání u nás a ve světě se příliš neliší, i když určité rozdíly tu jsou – oproti jiným zemím si výrazně méně vážíme zákonodárců. V jiných aspektech se se světem shodujeme, mezi nejméně prestižní profese patří uklízeč/ka, ostraha či stavební dělník, nejvíce si ceníme práce lékařů a vědců.
Které profese podceňujeme
Obecně lze říci, že podceňujeme zpravidla ty pozice, které nevyžadují vzdělání, jsou hůře placené a často je zastávají zahraniční pracovníci. Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR periodicky sestavuje na základě dotazování obyvatel žebříček povolání podle prestiže. Na spodních příčkách opakovaně objevují profese jako uklízečka, prodavač, sekretářka, stavební dělník a další dělnické profese, ale v posledních průzkumech značně poklesla také oblíbenost poslanců nebo ministrů.
Malou prestiž mají uklízečky
„Spodní příčky žebříčku prestiže zastává tradičně profese uklízečky. Jde o práci, kterou lze vykonávat bez vzdělání nebo speciální kvalifikace, u nás jsme si v posledních letech zvykli, že ji často zastávají zahraniční pracovníci. I když čisté a hygienické pracovní prostředí lidé považují většinou za nezbytnost a nyní si kvality úklidových prací všímají více než dříve, pracovníků, kteří jej zajišťují, si stále moc neváží,“ potvrzuje Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.
„Tuto profesi lidé vykonávají často z nutnosti, jako přivýdělek na vedlejší pracovní poměr, případně si tak přivydělávají třeba k mateřské dovolené nebo důchodu. Je totiž poměrně obvyklé provádět úklidové práce mimo tradiční pracovní dobu, kdy v kancelářích, školách úřadech, obchodech a dalších pracovištích utichne provoz,“ doplňuje Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz.
Bezpečnostní pracovník – podceňovaná pozice
Bezpečnostní pracovník patří mezi profese, o kterých koluje řada mýtů. Většině lidí si vybaví zkazky o agresivním chování ostrahy v nákupních centrech, případně si představí pána v důchodovém věku za okýnkem vrátnice, který by měl zabránit vyloupení objektu. I když si nemyslíme, že trpíme předsudky, ostrahu si nejspíš vybavíme jako muže v černé uniformě, který obchází skladové, komerční nebo tovární objekty.
„Úloha ostrahy nespočívá jen v dozoru, klade stále větší požadavky na psychickou a fyzickou odolnost. Bezpečnostní pracovníci musejí často zklidňovat agresivní jednání lidí nebo řešit konflikty vyvolávané skupinkami mladistvých, například v obchodních centrech a dalších komerčních a veřejných prostorech. Je na nich zasáhnout jako první a asertivně zklidnit útočníka nebo jej do příjezdu policie zpacifikovat tak, aby neohrožoval ostatní přítomné. Přesto si lidé jejich práce neváží, pracovníci ostrahy jsou nezřídka napadáni nejen slovně, ale i fyzicky, přičemž jejich reakce je posuzována velmi kriticky,“ popisuje situaci Václav Elman, výkonný ředitel společnosti SSI Group.
Které profese mají zlepšující se image
„Výrazný posun ve vnímání významu řady profesí jsme zaznamenali v posledním roce a půl. Na piedestal vystoupala důležitost práce sester, lékařů a dalších zdravotnických pracovníků, jichž si ale lidé vážili již dříve. Stoupla i prestiž dalších povolání, která se v koronakrizi ocitla v první linii – prodavačů a prodavaček, řidičů v hromadné dopravě, doručovatelů, energetiků a vodohospodářů. V posledních letech jsme také svědky toho, že si více vážíme těch, kteří se živí rukama. Doba lockdownů vynesla mezi velmi oceňované řemeslné profese jako instalatér, obkladač, truhlář nebo zámečník,“ uzavírá Michal Novák.
Zdroj: Sociologický ústav AV ČR
